V ambitech je jeskyně. A drolí se
Pod Plzeňskou kaplí v ambitech Svaté Hory jsou dveře, za kterými nečekáte to, co za nimi je.
Kaple svaté Máří Magdalény. Lidé jí říkají Krápníková, protože její stěny a strop pokrývají umělé krápníky — vyrobené tak, aby vzbudily dojem, že člověk vstoupil do jeskyně. Odborně se takovému prostoru říká grotta. Výzdoba pochází z let 1666–1667 a zaplatil ji generál Joanes de Lacron.
A není to rozmar. Podle staré tradice prožila Máří Magdaléna poslední léta života jako kajícnice v jeskyni. Barokní stavitelé proto neudělali kapli, ve které je jeskyně namalovaná.
Udělali jeskyni.
Vyjdete ze světlé arkádové chodby, otevřete dveře — a stojíte ve sluji. Je to prostor postavený na jediném efektu: přenést člověka jinam. Tři sta padesát let předtím, než se tomu začalo říkat zážitková architektura, to tady někdo dokázal se štukem a fantazií.
Co se s ní děje
Z výzdoby se uvolňují kusy krápníků.
Kvůli tomu se v kapli momentálně neslouží mše svaté. Navštívit ji v rámci prohlídkového okruhu zatím možné je, ale jen omezeně — a takhle to nemůže zůstat natrvalo.
Horší než omezení provozu je ale to, co se děje s výzdobou samotnou. Každý krápník, který spadne, se rozbije a je nenávratně pryč. Nedá se vrátit; dá se jen nahradit novým, a nový už není ten, který sem někdo osadil v roce 1666. Čím déle to takhle zůstane, tím míň původní výzdoby zbude.
Proč prosíme o peníze na průzkum, a ne rovnou na opravu
Protože zatím nevíme, kolik ta oprava stojí. A nechceme si to vymyslet.
Mohli bychom částku odhadnout a spustit velkou sbírku. Bylo by to jednodušší a nejspíš by to i vybíralo líp. Jenže odhad udělaný od stolu se od skutečnosti obvykle liší v obou směrech — a my nechceme prosit o peníze na něco, u čeho sami neznáme rozsah.
Proto děláme první krok jako první: revizi a odbornou analýzu stavu.
Restaurátor zjistí, co přesně se s výzdobou děje, proč se uvolňuje, jak hluboko problém sahá a jaký postup je správný. Výstupem je zpřesněný rozpočet opravy — konkrétní číslo, se kterým se dá pracovat.
Je to stejné jako v medicíně: nikdo se nedá operovat, aniž by se předtím udělal snímek. Vyšetření je vždycky levnější než operace, kterou uděláte zbytečně nebo špatně.
Bez toho průzkumu se oprava nezačne — ne proto, že by chyběly peníze, ale protože není z čeho vycházet: chybí podklad pro rozhodování, pro jednání s památkáři i pro případnou žádosti o dotace.
Co konkrétně za 36 300 Kč vznikne
- prohlídka a zaměření celé výzdoby, zmapování uvolněných a chybějících míst
- sondy a zjištění příčin — proč se výzdoba uvolňuje, jak hluboko poškození sahá
- posouzení materiálového složení a technologie původní výzdoby
- návrh správného restaurátorského postupu
- zpřesněný rozpočet opravy
- písemná zpráva s fotodokumentací jako podklad pro památkáře a pro další jednání
Průzkum provede restaurátor s licencí Ministerstva kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem.
Co bude potom
Až bude průzkum hotový, zveřejníme jeho výsledky — včetně částky, kterou bude oprava stát. Bez přikrášlování, ať už to číslo bude jakékoli.
Kdo přispěje teď, dozví se ho jako první a jako první dostane možnost přispět i na samotnou opravu.
Je to malá sbírka na nenápadnou věc. Ale je to ten krok, bez kterého se ten další udělat nedá.